Jednó, zrovna takhle doklapali z nedalekýho palerma, kde s partijó známéch raskenů zalévali holcnařovéch sedm pětek jařin, nahodil staré těžkýho přemysla. „Když se nám to se šropálem nezadařilo klasickém válem," vaří na stařku, ,,tak ti ho ubóchnu morgen z holcny! Onehdá sem házel čučku na špíznu a tam se zrovna prohazoval holcnové šropál Pinocchio a jaké z něho měli starý medvědi těžké radovanec."
Jak zahlásil, tak ufachčil. Hned mórgen hópl do valdny a dovalil na kér sosnové pařez, keré měl ranu nemlich jak novodurové šropál. Moh si na něm klíďo vygómat dóznu, vanu, habrůvky i klepeta. Mázl ho teda na ponk a ještě mu mesrem ubóchnul manikúru na kolcích, zretušoval augle, ovary i chlebárnu a ve finálce přilepil ze starýho tébichu haryzony. Mutra byla celá natěšená, jenom negómala, jak budó temu novodurovýmu šropovi hókat. „To je jasná válka," zahlásil rasken. „Ufachčil jsem ho z holcny, šropál teda bude Holcňáček." Vyhópl od ponku, hodil na sebe mantl, mázl topr na bednu a nabral azimut do palírny, aby moh kamošum fetingrum šplíchnót, že je už konečně taky fotr.
Mutra mezitem zaparkovala Holcňáčka do betlířa a aby špica durchči, hókla mu do ovarů známé vál na kindošský zalomení: Groňé, šropále groňé, zamachluj augle svoje...
Pak na šporhelt vysadila kakáč s mlíkem na kašu. Až se mladé vygroňá, bude mít tuty módr. A taky že jo. Netrvalo dlóho a Holcňáček vodmachloval augle a začal hókat na plné vál: „Mutro, naval chálku!"
Ta kaša do něho zahučela, než bys nahlásil šnekař. A hned zas vaří: „Mutro, naval chálku!" Stařka teda nabrala pilu do kvelbu pro giňál. Jen co vtrukla mezi futra, už se po něm Holcňák sápal. Narval ho do štrycle na jednu ranu, jen mu problikly baterky. A hned zas hóká: „Mutro, naval chálku!"
„Ale Holcňáčku, já už nic nemám. Na kéru nesó love, počké, až večer dotáhnó borci fotra smykem z palerma."
„Nezájem," hlásil Holcňák. „Kašu sem sfutroval, giňál sem natlačil do štrycle a tebe taky schaluju!" A jen tak votevřel chlebárnu a mutru sezob jak lentilku. Pak se spokojeně natáhnul na regál a zalomil.
Večer dosmykovali z palírny borci s vytuhlým fotrem a nacvičeným grifem ho vopřeli vo futra. To probudilo Holcňáka a ten hned dosmykoval v očekávání dalšího nášupu spařenýmu raskenovi odmachlovat kér. „Kurńa, ty máš teda vanu," hókl ze startu zdravicu holcnař. „Nevař blbý žgryndy, vdovče," hanikoval vyžrané Holcňák, „ a kóké rači navalit něco, co bych moh strčit za žgraňu. Zbóchal sem kakáč kaše, celé giňál, mutru a jak tak gómu, seš zrovna na řadě," nahlásil a prohnal raskena krkovicó.
Morgen, když na domášově vypucoval, co se dalo, vystartoval do přírody. U valdny zgóml děvečku s tragačem nasekanýho traviska. Ta jak vaňáka zmerčila, vyvalila baterky a hodila dotazník, kolik teho asi schaloval, když má tak betelně vymodelovanó vanu.
„Měl sem kakáč kaše, celé giňál, mutru s fotrem a včil tě taky schaluju." A rychtyk, nacpal ju za žebřík i s trakačem a trávó, jen to břinklo...
Zbytek v knize Pohádky v hantecu aneb goldnový merchny.
slovíčka pro ty ze západu:
holcňáček, holcnové šropál - dítě ze dřeva, otesánek
palermo - hospoda
starý medvědi - rodiče
kolky - prsty
topr - klobouk
Groňé, šropále groňé, zamachluj augle svoje - spi, děťátko spi, zavři očka svý
šporhelt - sporák
spařené rasken - opilý starý muž
prohnat raskena krkovicó - spolknout staříka
giňál - chleba
vratočuč - vrátný
gumoléčba - výprask pendrekem
Radovanec háčka - svátek práce
zagrébovat do sna - umřít
