Jak sem hrál divadlo
Jejich čísla sem napodoboval kdykoliv a kdekoliv, néčastěji přímo na tratecu v naší ulici. Sósedi podle teho, že sem sebó mlátil po zemi, vymetal kalužiny s pokřikem „mě je to jédno“, tuty gómali, že su kukačka a že je jen otázka času, kdy změním adresu pobytu z Blekfíldu na šaškec, Húskova_2.
V mateřský jsme jako šropáli jednó nacvičovaly tyjátr pro mutry u příležitosti MDŽ, teda radovanca babáčů. Hrál sem prsteníčka, což byl jeden kolek na plótvi, a moje celá role byla v jedný trapný větě „Mámo já chci kobližky“. No a jiné šropál, co hrál mutru, na to zadul „Napřed dondi pro šišky“, myšleno, aby bylo čím zafajrovat v pecmenovi. No děsné lochec, jak na funusu.
Navrhoval sem úče ufachčit nějaké lochec, ale nebyl s ňó vo tem vůbec žádné hantec. Hodil sem teda na ňu salám a vyčkal do představení. Když na mě přišla řada, hókl sem do placu co sem měl a hned na to sem sebó mázl na zem podle vzoru cirkusáckéch klaunů. A ještě k temu vyhodil kopyta do luftu. Všecky mutry v obecenstvu řvaly smíchy, teda kromě moji, kerá mě pak nahlásila, že ji hanba fackovala a že má fčil z vostudy mantl. Zjevně zůstalo mé geniální číslo nepochopeno.
O dvacet jařin pozdějc mě navštívil kema Vladan s tem, že dává do kupy tyjátr Triangl a že tam nesmím chybět. Dyž sem dosmykoval na první průbu, tak byl jasné vál, že sóbor tvořil réža, dva jeho kamoši a sajtna nějakéch koc - hereček. Herečky byly výhradně bévalí, sóčasný či plánovaní Vladanovi kocóři. Zkrátka těžce vyladěné ansámbl.
Zkóšelo se pár tédnů. Ale těžká levandula. Neměl sem žádnýho pamatováka na textůfky. Věta: „Nejsi bůh, když tohle po mě žádáš“ mě nelezla ani do štrycle, natož hóknót ju nějak inteligentně do placu. Réža, vida u mě paměťovó insuficiencu, vygóml, že mě přeobsadí do pantomimické role hlavního padócha. Rola nebyla z névětších. Měl sem akorát uškrtit jedneho betelnýho šnycla, jeho borca zastřelit z luku a jejich šropa máznót z berglu do vasrůvky.
Když sem tu kocnu rdósil, fšem jen lehce cukaly kótky. Ale když sem zešil jejího borca z luku, tak už fšici těžká prskačka do rolety a dyž sem ve finále mázl šropála do vasru, váleli se borci i kocóři na dlážce v křečích, lochec jak sviňa. Jen réža smutně poznamenal, že to měla bét tragédija, že háže soráč, meje si plótve a musí mi vysadit kopny z tyjátru.
Jejich chyba. Neprogómli vůbec moju genialitu. Já totiž, hrát v něčem jiným, tak už mám dávno Tháliju…
Slovíčka pro ty, co nekóřijó hantec:
kukačka – blázen
šaškec – blázinec
kolek na plótvi – prst na ruce
zafajrovat v pecmenovi – zatopit v peci
má z vostudy mantl – má z ostudy kabát
betelné šnycl – krásná dívka
mázl šropála do vasru – hodil dítě do vody
kopny z tyjátru – vyhazov z divadla
Honza Hlaváček
Štyngec
Už jako malé datel sem zgómnul, že když někdo veřejně pustí barvu, je to zavržení hodné počin. Můj životní souputnik Jara, přezdívaný v dospělosti nelichotivě rygól nebo štyngec, je teho živoucím důkazem.
Honza Hlaváček
Švejk v hantecu
Tak co, milí kalósci, už ste měli dneska pribiňáčka? Fčil vám hóknu do placu válku, jak by to vypadalo, kdyby Hašek lajfčil ve štatlu a napsal tam tu svoju legendární bichlu.
Honza Hlaváček
Volební válka pojede!
Už vod oltecovéch járů je jasné vál, že většina volebních válek skončí ve finálce levanduló.
Honza Hlaváček
Jak sem jezdil na gympl do Vanglu
Vanglácké gympl Žanka Blahoslavovýho má svoju tradicu. V sedumdesátách jařinách slóžil v neposlední řadě taky jako vodkládačka kantorskéch s nějakým škralópem a útočiště jungšálů, kerý v Brnisku z nějakéch důvodů do škol nevzali.
Honza Hlaváček
Jak sem přežil základku
Po uvodních incidentech s účou v první třídě mě byla jasná válka, že vod učitelskéch můžu čekat jenom samé voltr.
Honza Hlaváček
Jak sem vegetil v hokně na véšce
Roční stáž na véšce byla docela špicová klukovina. Půl hokny se bádalo na nějakým zadaným válu a na druhó půlku sem dělal profáka na cvikách.
Honza Hlaváček
Nésu sklenář, su jen chabrusové…
Nemám pamatováka na ksichty. Vodjakživa. Těch trapasů, co já zažil. Až včil sem se domáknul, že su vlastně chabrusové. Tu nemoc majó dvě procenta populce a hantýruje se jí prosopagnosie, neboli obličejová slepota.
Honza Hlaváček
Valentýn, radovanec zabóchléch!
Vo nějakým radovancu zabóchléch sme za bolša jako jungšáli neměli vůbec žádné ánunk. Akorát se hrnul radovanec hajfáčů, kerýmu se hókalo MDŽ, radovanec háčka a radovanec kindošů. Ani vo mutrfestu tehdá nebyl žádné hantec.
Honza Hlaváček
Folklórní války hodily sokl mojí familce
Folklór v naší familce má poměrně privilegované flečmen. Vždyť vlastně moji starý medvědi se prvně ve svým lajfu zgómli a následně dali do holpecu vo Strážnickým radovancu.
Honza Hlaváček
Je tu vízo – pohroma ve familce!
Konec ledna nikdy nevěstil nic dobrýho.V bódě nám vystavili noty vo tem, jak sme uplynulý metry makali a jak se nám dařilo lozit učitelském do gébišu.
Honza Hlaváček
Mikec, anděl a rohaté se už rychtujó
Jestli máte na domášově šropála, je jasné vál, že právě nastal čas dohóknót návštěvu Mikeca a jeho sajtny. Aspoň většina staréch medvědů góme, že je to pro jejich kindoše ten správné adrenalinové zážitek.
Honza Hlaváček
Náš kapesní čokl Max měl kýlu
V srpnu sme si konečně dotáhli na domášov Benovýho vodlitka Maxa. Gómali sme, jaké bude mít fotr Ben těžké radovanec a vono leda kulový. Spíš mu aktivity jeho synátora lezly na nerv.
Honza Hlaváček
V Národním muzeu só Starý pověsti český v hantecu!
Jasné vál je, že vod 5. říjenca nahodila startovačku výstava „Fósatý cajzlovský storky“. Kempuje v Národním muzeu v Práglu na Vencaplacu. Osobně mě fýra výstavy pan doktor Mašek voslovil s tem, abych storky na infopanelech přebóchl do hantecu, aby našinec, keré dovesluje do Práglu z moravský hródy, byl v obrazu.
Honza Hlaváček
Černý datum - 1. září
Tož se to zase blíží. Bódy rozvalijó po prázdninách futra a jungšáli budó mít zase na deset metrů po ftákách.
Honza Hlaváček
Radovanec háčka je zase tady!
Letos je to těžká pasovka, Radovanec háčka vychází na sobotu, takže žádné laláč – haklkrén nebude.
Honza Hlaváček
Dvě pětky fósatéch not, šrajbnutéch lajfkó...
Motto : Už jak jungšál sem musel ty noty slýchat. V bódě i vod staréch medvědů. Když podle nich pré budu dýchat Neskončím nikdy u ledu.
Honza Hlaváček
Tak už nemáme čtyřprocentního čokla!
Kdysi sem smutně konstatoval, že náš Ben je bukvica. Teda, takhle ho pomluvili vlastníci fenky s přetočeným tachálem, co ho vůbec netankovala.
Honza Hlaváček
Mr.GS na téma funus, aneb co nebylo v bedně
Loni ste mohli v pořadu Mr. GS zgómnót můj simultální překlad funusu do hantecu (viz. víďo ve finálce storky). Fčil vám hóknu do placu, jak sem se v tem oboru vyučil.
Honza Hlaváček
Náš kapesní čokl Ben měl pátý nargle.
Před pěti jařinama byl náš šropál dlóhodobě chabrusové a musel bét zamachlované na domášově do konca školního járu. Fest chmuřil, že se nudí a tak sme se stařkó vyměkli a odkévali nákup čokla.
Honza Hlaváček
MDŽ - Radovanec babáčů
Radovanec babáčů se včil už tolik neprožívá. Vytlačil ho květnové Radovanec muter. Ale je to nedogómaný, páč mutra je jen podmnožinó babáča.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3659x
Seznam rubrik
- Novodurový storky z mýho lajfu
- Fósatý storky z mýho lajfu
- Fópáčkový storky z mýho lajfu
- Kindošský storky