Je jasná válka, že v červnu vás na gymplu ve Vanglu nic dobrýho nečeká. Vízo za futrama a profesorský se na študáky vrhajó jak supi na tuháčky.
a bylo vymalováno...web
Moje spolužačky vygómly šílenó flignu. Když se psaly pololetní písemky, hoply ke kelcnařovi a nechaly si klíďo píďo vyvrtat zdravý radlice. Matikář vůbec nepředpokládal, že by taková hrůza mohla bét pro ně přijatelnější, než matické nebo fyzikální test.
Ale tyhle jednotlivý fligny vám sténě nemohly nikdy zachránit fšecky známky na vízu. Réčů máte jednak vomezené počet a každé den se to ani nedá provozovat.
Já sem proto nahodil festovního přemysla a vygómal kolosální podělávku. Nechám se voperovat! To zabere minimálně tři tédny a vízo bude v lajvontu. Navíc mě to ani nebude bolet, dyž budu gróňat v narkózový válce.
Naklapal jsem proto už v dubnu do špitlu ve Vanglu s tem, že mám tříselnó kýlu. Ale těžké levobok, doktorské mi na to nehópl.
Tak sem mazal do Brniska na Pekandu, ale i tam mě vymachtovali z futer aus.
No nic, gómal sem, správné štatlař z mlaty nezdrhá, a tak sem nahodil zase vratislava do Vanglu.
Jak mě tam zas ten doktorské zgóml, hned začal vařit křivý války vo nějakéch hypochondrech. Ale já ho napucoval, že v Brnisku u svatý Anduly hlásili, že to kýlová válka recht je a že von to negóme a ať nahodí repeticu v diagnóze. A hned sem mu taky nachcal na vanilky, že ve štatlu je to v nemálu fabrika a že mám k Vanglu hercnové vztah a kuchat bych se nechal jedině tam na jejich chirdě.
Byl to mladé kalósek, sebevědomí mu fest utrpělo, tak připustil, že to možná malé kýloš bude. Nato mi vysadil voperační noty a dohókli sme optimální datum akce 12. června. Tím se vyhnu finišovýmu šílenství kantorskéch a ještě budu pěkně házet záda v nemálu a do konca metru na domášově.
Den nástupu do špitlu naklapal, co bys grymlem mrsknul. Mórgen sem stepoval v nemálu na příjmu. Dali mi tympl na krajní cimře, hned u fenstru. Ale levandula. Dyž sem na ten pokoj dovesloval, moja betla byla těžce vobsazená. Hned sem vařil na vrchní švicu, že je to levingston, že mi na regálu háže záda zabalené tuháček.
Ale to už dorazil havran, tuháča máznul na vozék a bral s nim azimut na ledůfku. Tak mi švica hókla, že už mám na betli volnoběh, abych tam zaplul a nedělal vlny.
Druhé den, po předchozích vyšetřovacích válech, mě mázli na dvojkolák a sténé bořík, keré včera lifroval tuháča, se mnó valil na voperační sál.
Jejich primářské právě dohrnul z tříměsíční stáže z Kanady a já měl bét jeho první facha.
Vtrukl do cimry, hodil čučku do nějakéch glétů a já byl pro něho luft. Chvílu se švicó něco klohnili, pak mě přivázali tužky k sicně, namatlali čímsi vanu a píchli injekcu do plótve. A pak už doktorské vaří: „Sestro, skalpel!“
„Nechcu vám de teho kecat, náčelníku,“ hókl sem do placu, „ale já ještě nešlófčím!“
Primářské na to, že jestli chcu, tak že si můžu dát dvacet, ale pré v Kanadě takovó brnkačku fčil řešijó v lokále při vědomí.
Lapl sem takový fedry, že kdybych nebyl po tom klystýru, tutáč by proběhlo blato na hřišti. Chtěl sem ho nějak rozkecat a rozmluvit mu to, ale nebyl s ním žádné hantec.
Ve finále mi ten frajer fakt normoš zaživa rozpáral vanu! To byl pocit jak blbec. Hrabal se mi plótvama v bauchecu, až pak přišlo to, co samosebó muselo.
„Keré debil to diagnostikoval,“ hókl kanibal do placu. „Dyť tam ta kýla není!“
„No vidíte,“ vařim na to, „asi se to nějak zatáhlo, tak mě už zaštupujte a bude to v ókeju.“
„Kdy a jak vás zašiju, nechte laskavě na mě,“ vařil doktorské afektovaně, „ufachčim tam aspoň plastiku tříselnýho kanálu.“
„A to byste ani nemusel, aspoň to budete mít dřív ubóchlý a dáte si kafsona v trucovně,“ smlóvám s jeho plótvama ve svý vaně.
Ale nedal si poradit. Hrabal se ve mně asi dalších dvacet minut. Mezitím už vana přišla k sobě, takže vod tý doby gómu, jaký to musí bét, když ti šikmovoký spáchajó harakiri.
Ve finále mi Jack Rozparovač ubóchl na bauchecu deset štychů a bylo vymalováno.
Za chvilu mě už zase přepravce tuháčů na vozéku lifroval zpátky na cimru. Byl tak nakóřené, že se nemoh trefit do futer. Tak mě nameldoval, že jako konečná, dál po svéch, a že si mám stisknót fest vanu, aby mi neruply štychy a von po mně ještě nemusel nakonec umévat dlážku.
No, co vám mám hlásit, celé den žádná hitparáda. Ani v noci sem bolesťó vůbec nemoh zalomit. Šmíroval sem teda z vokna ráčny na špígře vanglácký kirchny a těšil se na prázdniny. A taky byl na sebe těžce hrdé, jak sem betelně vykéval se zkóšením a s profákama z gymplu…
Slovníčka pro ty, co nekóřijó hantec:
Vangl – Ivančice
kelcnař – zubař
kelcny, kelca, radlice, réče – zuby
pucovat, napucovat – lhát, vymýšlet si
chcat na vanilky – podlézat někomu, lichotit mu
nemál, špitl – nemocnice
tuháček, tuháč – mrtvola
lifrovat tuháča – odvážet mrtvolu
bauchec, vana – břicho
špígra vanglácký kirchny - věž ivančického kostela
plótve - ruce
lapl fedry - dostal strach
šlófčit - spát
